10.4.08

Terénní půlmaratonek

Zdravím všechny čtenáře blogu. Poslední dobou moc nepublikuji, sakra nevím jak je to možné, musím se polepšit. Stále běhám a mám před sebou vidinu nejbližšího závodu na který se chystám a to Pardubický půlmaraton tedy ne že bych vše podřizoval přípravě na tento závod, ale běhám trošku víc. Taky na tento závod přivezu Jardu, který by rád prvně zdolal půlmaraton v rámci závodu a určitě by chtěl zaběhnout nějaký pěkný čas, tak uvidíme. Já bych se rád propadnul aspoň pod hranici 1:45 no snad si moc nefandím. Popravdě by to byl můj osobáček. Snažím se postupně připravit na Moraviamana, ale počasí, no možná spíše moje lenost, mi neumožnuje najezdit potřebné kilometry, které by se mi na Moraviamana dost hodily. Plánoval jsem jezdit do práce a zatím mi to vyšlo jednou a jednou se mi povedlo projet se okolo Nechranické přehrady. Takže nic extra, jenže na sněhu mě to fakt nebavilo a stále se mi zdá ráno dost velké chladno. No snad se překonám a trošku to rozjedu. Computer mi nyní ukazuje Total distanc 87 km. Kdyby se do konce dubna zadařilo najet 500, tak by to bylo super. Jak jednou psal Vl001, prý stačí mít 600, tak to snad stihnu :-)) V duchu mimochodem přemýšlím jak to ten Vl001 dělá, že to tak pěkně všechno stíhá. Ale je fakt, že kdybych si vyjel aspoň na hodinku tak tam těch 30 natočím. No ale proč také píšu, chci si všem bloggerům, kteří neradi běhají sami jako já "postěžovat" můj běžecký partner Vefiš se rozhodl rošířit si obzory a vrhnul se na zahradničení. Tedy nemám mu to za zlé, ale běhání trošku zanedbává to je pravda. Zřejmě aby odčinil své hříchy, tak mi naplánoval delší trail run. Jehož mapu vidíte. Setkávám se na našem obyklém místě a já již z dálky vidím Vencovi nové botky Asics, jsou krásně sněhobílé. Vyrážíme klasicky přes Kadaňský stupeň a Vefiš mě hned žene do kopce a navíc terénem a přes keře, no zkrátka jeho oblíbené trasy. On je spíše orientační běžec a já spíše asfalťák neboli cyklostezkokvalitopešinář. Poprvé si vydechuji až v Kadaňské Jeseni, kde mě bere na milost a další část trasy vede po asfaltu, ale v podstatě kopírujeme modrou turistickou značku, ale jak jinak opět do kopce. Zdoláváme podhůří Doupovských hor. Kopec přes Zvoníčkov je skutečně výživný a nepomáhá ani mantra: Kopec je kamarád. Nakonec se úspěšně dostáváme bez zastavení až k rozcestí turistických tras, volíme tu modrou, tedy stále po asfaltu, nyni již však z kopce a to až k obci Vlkáň. Vzhledem k tomu, že kopírujeme hranici vojenského prostoru není divu, že nás mine krátká kolona vojenských vozidel, už jsem myslel, že je to snad tank, ale nakonec jen dvě Tatry. Sotva kopec seběhneme Venca velí na ústup a to co jsme právě seběhli zase vybíháme. No mě snad omejou. Opět se úspěšně dostáváme k rozcestí a volíme zelenou značku. Ta nás zavede na pole a sem tam je tu louže a Vencovi nové boty dostávájí zabrat - aspoň je pokřtil. Zelená stezka by nás táhla až kdoví kam a tak se rozhodujeme jí opustit. Po chvíli se nám podaři opět přes pole doběhnout do vesničky Rokle. Zde už se občerstvuji, neboť energie mě začala opouštět a Venca taky nevypadá svěží, navíc ho ty boty trochu dřou, njn jsou nové !! Okolo lomu a přes vesničku Želina se nám daří seběhnout k řece Ohři a Kadaň už je na dosah. Tady se nacházím v mírném transu, přemýšlím si o svých věcech, ani si neuvědomuji, že jsme právě podběhli železniční most a v podstatě dorazili do města. Opět se probouzím až na mostě, ale již silničním, který přeběhneme. Tenhle pohled z mostu mám moc rád a vždycky si ho užívám když jedu přes most na kole. Dál pokračujeme již v Kadani podél řeky po hradem a úspěšně náš více jak půlmaratonek završujeme u kláštera. Protože se rádi odměníme a máme hroznou žízeň tak se v nedaleké hospůdce hydratujeme jedním velkým plzeňským. Mimochodem Venca si pěkně odřel paty, ale on to nevzdá a určitě si brzy dáme něco delšího. Tak doufám, že se v Pardubicích uvidíme !! Ahoj.







4 komentáře:

Vl001 řekl(a)...

Změnil jsem názor, myslím, že klidně stačí před ironmanem najet na kole jen 300km:-)

Trochu vážněji - já v mládí trošičku na kole jezdil, asi proto mi na dojetí rovinatých 180km nepřipadá jako nějaká extra vzdálenost. Pochopitelně mé cyklo časy jsou pak na ironmanech děsivé. Rozhodně je dobré nějaké ty kilometry najet a pár stovkových výletů si před Moraviamanem dát. Držím palce, ať si na ně najdeš čas.

3COP řekl(a)...

to vl001: tak on si trénuje a ještě stačí přečíst všechny blogy v širokém okolí...pak se nediv, že tě každý hltá a jsi mediálně známá osoba ve světě tri a ultra. P.S. Díky za podporu. Letos do toho IM jdu. Snad to nebude moc bolet.

Transplante de Cabelo řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
vefis řekl(a)...

Lasky konečně jsem se sem dostal. Nějak nestíhám :-(.

Pěkně jsi to napsal to už nemá cenu psát něco nového o našem běhu :-). Snad jen že jsem už bez puchýřů a botky jsem snad už zaběhal. To víš jsem udělal začátečnickou chybu a šel jsem běh na dlouhou trať v nových botkách :-(. Nicméně mě jsem zapomněl na bolest, když jsem a i do mě vstoupil tvůj optimismus. Bylo to fajn.

Věřím tomu, že toho IM dáš...