18.3.07

bez computeru

Ahoj. Zdravím Vás, čtenáři blogu, tedy pokud nějací jsou. No snad ano, na doporučení Tučňáka jsem na blog umístil čítač přístupů a přeci jen to přibývá, tak se sem občas někdo podívá.
No nevím jak vy, ale já se i nadále snažím trénovat. Rád bych i dvoufázově, ale bohužel se mi to nějak nedaří sladit se studiem. Po krásné neděli strávené v Průhonickém parku přišlo pracovní pondělí, ale také regenerační, protože jsem nepodniknul žádnou aktivitu.
Ale hned v úterý, poté co jsem se trošičku prospal, jsem vyrazil do okolí Hostivařské přehrady a bylo z toho krásných bezmála 10 km. Původně jsem chtěl více, ale večer mě čekalo divadlo a skutečně by to mohlo dopadnout tak, že bych tam usnul. Kolega z práce, ochotník nám oznámil, že bude hrát v předstvení divadla Bez zábran, že ho neznáte, já také ne. No nevadí, šlo o hru Zvonokosy a to už je známější. Představení se hrálo v Redutě, ano v tom, jazzovém klubu na Národní třídě. Já tam v životě nebyl, jazz neposlouchám, ale jak klub, tak představení bylo pěkné. Co pěkné ještě teď mi některé písničky znějí v hlavě. V úterý to bylo slabší, opět do práce, absolvovat povinnou střeleckou přípravu. Ale dopadlo to dobře a odpoledne jsem již vyrážel směr sever do Kadaně. Byl jsem trošku stahaný a tak jsem tento den opět pojal regeneračně. Navíc zjišťuji, že jsem nechal v Praze cyklocomputer, trošku mě to mrzí, bohužel, nedá se nic dělat, ono to půjde dobře i bez něj. Nemusím být stále pod tlakem elektroniky. Ve čtvrtek ráno nasedám na kolo a ukusuji kilomety. Vzal jsem to z Kadaně přes hráz Nechranické přehrady, a pak po okolních vesničkách, dle Infomapy by to mělo být 65 km, cítil jsem se výborně, zřejmě za to mohu dvě Tatranky, které jsem si cestou vychutnal. V pátek ráno jsem se podíval do mapy a zamířil jsem rozhodně do Krušných hor. Hned za Kadaní mi protivítr naznačuje, že to nebude pohodová jízda. Stoupání do hor mě doslova drtí, v jednu chvíli jsem skutečně sesednul a prověřoval zda jsem nepíchnul, nebo se mi nezablokoval brzdový špalík. Ne, žádná závada, prostě to nemůžu ušlapat. Absolutně jsem nechápal co se děje, zřejmě zvyk na převody z horského kola. No v druhé polovině kopce se to už zlepšuje, když dorazím do Výsluní, tak běžím do místního konzumu a žádám prodavačku opět o Tatranky. Jé, ta prodavačka je moje bývalá spolužačka ze základní školy, tenkrát se jmenovala Zábojníková. Prý jestli jsem se dal na stará kolena na sport. Pravda. na základní škole jsem nebyl zrovna sportovní jednička, ba ani dvojka. Zaplatím a raději z prodejny zmizím. Jedu směr Hora Sv. Šebestiána, cesta je v pohodě, neboť zjištuji, že původní silniční tah je opuštěný a povrch perfektní, všechna vozidla jezdí po nově zbudované silnici, která je nedaleko. Během jízdy do Hory S.Š kolem mě neprojelo ani jedno auto, sen cyklisty. Ve vesnici odbočuji a mířím Bezručovým údolím do Chomutova, nikdy před tím jsem tu nebyl a jsem ohromen, zejména tím, že cestou dolů do CV nemusím vůbec šlapat, v horních horských partiích není cesta zcela nakloněna silničímu kolu, ale čím více dolů tím lepší. Ovšem prostředí vskutku nádherné, cesta kopíruje potok a u CV je podél silnice vytvořena asfaltová cesta pro pěší, cyklisty i běžce. Je pátek odpoledne a potkávám spoustu cyklistů, in-line bruslařů, zdravím naprosto všechny, mám výbornou náladu. Tuším, že v Bezručově údolí se poběží i jeden ze závodů poháru behej.com, rozhodně doporučuji. Chomutovem prosvištím, jedu kousek po pražské, pak odbočím do Března a kolem elektráren v Tušimicích se vracím do Kadaně. No mezi Březnem a Tušimicemi to fouká a chvílemi je to dost náročné, ale dobrou náldu si stále udržuji, ale ten cyklocomputer, mě vážně štve. Opět měřím na infomapě a prý je to 73 km, no nevím, myslel jsem si, že je to víc. Tak si to projedu příště, ne!? Ale po pravdě, večer mě nohy, trošku bolí. V sobotu je ošklivě, na kolo se mi rozhodně nechce, ale kadaňský spoluběžec Vefiš mě vyláká na lehký 8 km běh po cyklostezce, která se táhne podél Ohře. Zase pohoda, kecáme a plánujeme, kde se sejdeme na 1/2 maraton v Praze. Doufám, že jdete já rozhodně, zcela náhodně jsem našel svůj čas z roku 2005, na diplomu bylo uvedeno 1:51, tak doufám, že to bude lepší.
Tak ať se vám dobře daří. Lasky

1 komentář:

Vefis řekl(a)...

Ahoj Lasky.

Máš to tu pěkné a přeji ti, aby jsi měl hodně sportovních zážitků, o kterých můžeš psát romány :-).

Pár otázeček analfabeta:

-Kde jsi sehnal ten čítač návštěvnosti stránek?
-Jak dáš na stránky video?

Jinak jsem se pokusil také vytvořit svůj Blog http://vefis.blogspot.com/
Ještě budu blog upravovat, teprve se do toho dostávám.

Sportu zdar...