Cyklovýlet z Prahy do Bratislavy I. část

V celkem nedávné době mě na jedné projížďce na kole oslovil Keke s tím, že by nebylo špatné dojet na kole z Prahy do Bratislavy, tedy jeho rodného města. Já protože jsem pro každou špatnost jsem nemohl říci ne, naopak jsem z toho měl velkou radost. Později se zdálo, že z celé akce nic nebude, ale Keke se přeci jen ozval, slovo dalo slovo, tedy já moc pobízet nepotřebuji a dychtivě jsem souhlasil, že využijeme týdne, který nabízí více jak polovinu volných svátečních dní, proto jsme se rozhodli z Prahy vyrazit 1.7.2007 s tím, že do konce týdne dorazíme zpět do Prahy. Keke mě před odjezdem zásoboval přehledem tras a cest kudy pojedeme a shodli jsme se na tom, že využijeme značenou cyklotrasu Greenways Praha - Vídeň http://www.prahawien.greenways.info/ na trase Praha - Mikulov.

Trošku jsem samozřejmě trpěl cestovní horečkou, ale hlavně se vyskytly technické problémy. Vzhledem k tomu, že jsme chtěli vézt sebou nějakou bagáž bylo nutné si pořídit nosiče na kola a nějaké brašny. Bohužel moje horské celoodpružené kolo Author nemá vůbec navářky na namontování nosiče a tak jsem opět musel smutnýma psíma očima uprosit ženu aby mi půjčila svůj zánovní Author, který jsem tak jako tak pokřtil již v Jizerských horách. Samozřejmě měla děsnou radost, že její fitnessový miláček bude muset podstoupit strastiplnou cestu, ale svolila. Po nájezdu do cykloprodejny Štěrba v pražských Nuslích jsem si domu odnášel super nosič od firmy Sportarsenal, http://www.sportarsenal.cz/zaloha/ a dvě brašny, na každou stranu nosiče jednu, typ 508. Nechal jsem si od prodavače poradit a nyní mu za to děkuji.

Brašny jsou totiž příruční, původně jsem chtěl takové ty ohromné "U" které se na nosič musí složitě posadit a přidělávat. Já jsem však zakoupil dvě brašny opatřené po stranách háky, které se na nosič v podstatě zavěsí a jejich připnutí či sundání je dílem okamžiku a vzhledem k tomu, že Keke si opatřil úplně ty samé, můžeme oba potvrdit, že tento systém je geniální. Kolo můžete během krátké chvilky odstrojit, což může být velice praktické, pokud si chcete brašny někam uklidit, či přenést.

Když jsem nosič namontoval na kolo a brašny naplnil až po okraj, tak se na mě žena podívala litujícím pohledem a řekla s tím jako pojedeš, tak to chci vidět. Jak já se těšil.... V neděli 1.7.2007 ráno jsem končil v práci a přestože nevyspán jsem se řítil domů abych doladil poslední detaily, no dobrá, tak abych se naposledy pořádně najedl. Spát jsem jít nemohl a ve 13.45 hod jsem již vyrážel z Prahy 4 směr Bratislava. Keke se ke mě ve 14.00 hod. připojil i se svojí manželkou Hankou, která nám udělala společnost na prvních 30km až do Týnce nad Sázavou. Když jsem viděl Kekeho odkládací blackbox i s mapníkem na řídítkách, bylo mi jasné, že je to rozený cykloturista. Vzhledem k tomu, že jih Prahy a přilehlý Středočeský kraj máme projetý, nebyl tato část trasy nic nového i když některé úseky Greenways nebyly značené zrovna optimálně, tedy hlavně odbočky. Ale i zde když nás trasa svedla z hlavní silnice bylo co pozorovat a otevřela se nám nová zákoutí v okolí Týnce. To by samozřejmě nebyl výlet kdyby se něco nepokazilo. Po pár kilometrech za Prahou začíná Kekeho trekový Author zlobit, padá řetěz a nakonec to dopadá tak, jeden článek řetězu se úplně zablokuje, samozřemě to Keke nese nelibě, ale nevzdává to a v blízkosti Týnce se nám v obci Chrást daří najít výborného, ale skutečně příjemného cyklomechanika, který se nám věnuje, povídá si a nakonec ani nechce nic za práci. Nakonec je z toho výměna řetězu a broušení zubů na převodníku - to vypadá hodně brutálně. No jasně, Keke je pak bůh a vykřikuje, že to bylo to jediné co ho mohlo zbrzdit a nemá čas čekat na odpadlíky pelotonu. Hanka nás v Týnci opouští a směřuje zpět do Prahy. Pro nás dva se další cesta z Týnce směrem na Tábor stává cestou novou a vskutku objevnou.