Navíc se udála další významná změna a měním místo svého dosavadního pracovního působiště z Prahy a to blíže ke svému domovu, do Chomutova. Uvidím co mě čeká, no snad to bude fajn a bude čas i na to běhání. Dobré je na tom to, že v Chomutově je bazén a to 50 m a hned vedle bazénu běžecký ovál, takže podmínky by tu byly, jen je využít. Navíc, když srovnám ceny bazénu v Praze a v Chomutově, tak v druhém případě to vychází ekonomicky daleko příznivěji. Bohužel tímto se vzdaluji svým běžeckým kamarádům Tučňákovi a Kekenátorovi.
S oběma jsem ukončil svoji éru osamělého běžce po jedné trase, poznal spoustu nových lidí, otevřel si obzory a hlavně jsou to oba fajn kluci do nepohody. Je pravda, že v poslední době jsme toho společně moc nenaběhali, ale ty společné zážitky a kilometry uběhnuté, naplavené i ujeté na kole už nám nikdo nevezme a budu na to rád vzpomínat. Ale doma v Kadani samozřejmě nebudu sám i zde se pohybuje značné množství běžců, viz. http://vefis.blogspot.com/ a není sám. Běžců je tam hromada pouze nejsou mediálně vidět, ale běhá jim to setsakramentsky dobře, což je ostatně vidět na příspěvcích Vefise, kde komentuje Zimní běžecký pohár, který se právě v Kadani odehrává. Že to má Vefis v nohách jsem pocítil na vlastní kůži, kdy mě vytáhl na rege běh a moc příjemně jsem se necítil. Budu do toho muset začít trošku víc bušit abych se do jara rozběhal. Mám v kalendáři zaznamenaných pár akcí, ale mým hlavním cílem jsou Otrokovice. Rád bych konečně zmáknul IM distanci i když po loňské půlce vím, že to bude hodně, hodně náročné, ale nakonec to je na tom to krásné. V rámci přípravy uvažuji o tom, že bych aspoň jednou v týdnu z Kadaně do Chomutova běhal a nahonil tak objemy, problém je, že většinu trasy budu muset zmáknout po silnici, což není rozhodně optimální. Napište mi jaké máte zkušenosti s běháním po silnici a zda při tom hodně blikáte a svítíte? Tak doufám, že to všechno pěkně půjde a ten Moraviaman klapne.
Opět jsem se ujistil, že v horách se dá poměrně snadno zhynout, pokud nemáte odpovídající výbavu a nejste fyzicky připraveni. Všichni počítali s tím, že já jako maratonec a triatlet bych neměl mít s pochodem problémy, ale ke konci pochodu jsem byl i já skutečně rád, že jsme chatu nalezli a mohli se zde ohřát, protože jsem toho měl skutečně plné zuby. V útulně bylo teplo a příjemně, navíc nám chatár připravil teplý čaj a fazolovou polévku, čímž si mě naprosto získal. Celá naše výprava šla brzy spát, abychom nabrali sílu na další pochod, tedy to jsem si myslel já. Ale druhý den jsem byl jednoznačně přehlasován, že v pochodu nepokračujeme, pouze sestoupíme dolů a pojedeme regenerovat.
Doporučil jsem termály Bešeňová, kam jsme odpoledne také dorazili: 
Keďže ale nikto z nás neholduje tráve, tak sme medzi rastlinami iba bezradne stál a netušili, čo s tým. Po pár minutách čuchania k lístkom sme vyrazli ďalej (a žiadna eufória sa nekonala... :-( ) Cesta nám ubiehala, všetky lokálne búrky nás obchádzali a tak nám život znepríjemňoval iba silný protivietor.
