Ahoj všem. Tak jsem opět zde vážení čtenáři. Jsem plný optimismu a radosti z nádherně stráveného týdne v Jizerských horách. Jednalo se o pobyt na chatě pronajaté prostřednictvím internetu. Chatka v obci Smržovka byla malá, ale útulná. V podkroví spali moji tři kolegové a já jsem dostal svoji postel v přízemí, za trest, neboť jsem všeobecně oblíben. To co se dělo následující týden absolutně naplnilo mé nejtajnější představy o příjemné dovolené. Jizerské hory jsou skutečně pro cykloturistiku jako stvořené, ovšem musíte se držet doporučených tras. Jako neformálně zvolený vedoucí výpravy, jsem měl možnost plánovat všechny trasy které jsme v Jizerkách projeli a ve většině případů jsme měli se sjetím turistických, nikoli však cykloturistických tras problém. Asi nejextrémnější zážitek byly vodopády Černé Desné, kde jsme jeli po červené značce a užili si několi super pádů na kole, z nichž některé se mi podařilo i zaznamenat. Ale na druhou stranu se nám podařilo zdolat nejvyšší vrchol Jizerek, zvaný SMRK a to i přestože na něj značená cyklostezka nevede, jeli jsme na vrchol po červené a byl to super zážitek. Cestou zpět přes území Polska mě už moji kolegové sice proklínali, ale kilometry které najeli už jim z nohou nikdo nesebere. Již předem plánovanou jízdu na Ještěd jsme si nenechali ujít a samozřejmě jsme jej zdolali i přesto, že cesta zpět končila až za šera. Ale aby to nebylo jen o té cyklistice, každý den zhruba ve stejný čas se kolem naší chatky prohnala mladá slečna, která vesele běhala, samozřejmě jsem jí nahlas podporoval a křičel na ni www.behej.com no nevím zda to brala jako podporu, ale mě osobně dělala radost. Jeden den kdy jsme u chaty opékali buřty jsem ji dokonce pozval k našemu ohništi, ale bohužel mojí nabídky nevyužila, škoda jeden buřt mi zbyl. Zánovní kolo, které jsem si půjčil od manželky utrpělo několik šrámů, ale zjistil jsem, že je to celkem super bike a žádný šmejd, ale nevím co na to řekne až ho uvidí. Snad do pochopí, než jsme odjeli tak jsem jí ho aspoň pěkně umyl. Po celou dobu naší dovolené nám počasí přálo a bylo zcela jasno bez deště, jen foukal studený vítr, ale vzhledem k tomu jak jsme se při šlapání zahřáli nám to vůbec nevadilo. Během celé doby jsem svoje prokleté pravé koleno vůbec necítil, ale přeci jen raději PIM vynechám dám se zpět do běhání raději po lehounku. Takže tímto svým kamarádům a kolegům Petrovi, Ivošovi i Pavlovi děkuji za super dovolenou a ostatním doporučuji mrknout to fotoalba kam jsem umístil nějaké fotky. Tak hodně štěstí v životě a aŤ vám to běhá, plave a jezdí.
10 komentářů:
juj, to muselo být krásný :)
jo, přesně tak nádherný, ještě chvilku z toho budu těžit
Tomu říkám dovolená. Pěkně jste si to užili. Závidím.
Jůů.. připojuju se k závistivcům, Jizerky na kole jsou skvělý.
Of.
Ahoj Ofélie, jak se daří v Portugalsku, mimochodem nám portugalec nám na PIMu nakopal z...y, včetně černoušků, už je tam netrénuj a nepíchej jim tam žádný drijáky. Jsou pak k neudržení.
Zdravím příznivce Laskyho (Lasky je přezdívka Jiřího) blogu. Vzhledem k tomu, že náš Blogger má potřebu zveřejňovat pouze to, co je způsobilé zvyšovat jeho oblíbenost, nechci ale cítím jako svoji povinnost přispět k článku o "dovolené" v Jizerských horách a tedy zveřejnit pravdu ... úplnou pravdu!! :-) To, co Jirka píše, je skutečnost pouze v hrubých obrysech. K úplnému vylíčení situace je potřeba publikovat i ta fakta pisatelem úmyslně zamlčená. Tedy, jak se dalo čekat, začalo to již prvním pohledem na Jirku v den odjezdu, kdy už jen to způbovalo Ivošovi a mě svalové křeče. Příjezdem na chajdu naše obavy z brutálního rozmr...ní těla rostly. Laskyho plánování výletu na "Ještědůch", ve mě vzbuzovalo humornou snahu Jirky o zlámaní už tak nalomené psychiky dvou členů výpravy ... Ivoše a mě. Pavla úmyslně nezmiňuju, protože tomu bylo úplně fuk, kam se jede, hlavně když to bylo dost daleko a dost vysoko. V případě, že nebyl ukojen Pavlův cyklistický duch délkou a obtížností trasy, uměl si poradit. Namátkou vybraný kopec si vyjel dvakrát až třikrát což sebevědomý "outsiderů" rozhodně neposilovalo. V tomto spatřuji Pavlovu jistou neohledupnost (vtip). Tak dál ... Ještě než zmíním Laskyho navigační a orientační schopnosti předesílám (Jiříku), že funkce vedoucí výpravy je nepřenosná a je nezávislá na vůli funkcionáře. S tou jsi se Jiří zkrátka narodil :-) A teď k těm schopnostem. Jirka je bezpochyby, už nejen vzhledem ke své vojenské minulosti, neobvykle schopný topograf, což potvrdil nejen v den, kdy se noční můra "akce Ještěd" změnila v realitu. Po pár kilometrech pohodové jízdy jsme se zastavili o kraj lesa, jímž procházela "turistická" stezka, vyhodnocená Laskym jako cyklistická. Řeknu Vám, nenavštívit minulý rok Tatry, asi by mě to zaskočilo. No nic, s kolem nad hlavou se dá taky jít. Jirka zmínil i cestu s blouděním v Polsku cestou ze Smrku. On to asi neví ale tam měl fakt namále. Moc nechybělo a vraceli jsme se jen tři ... bez Jirky ... ale chyběla nám lopata a vápno :-). Nepřekvapilo mě, že Jirka popisoval mladou slečnu běhající kolem. Vlasti, buď v klidu. Víš, jak Jiřík špatně vidí bez brejlí? Mžoural jako krtek stěží správným směrem, kterým se ta figura pohybovala. Proč jsi ale Jirko vynechal tvojí slavnou jízdu po lyžařské sjezdovce? Moc pěkný ... Neznám nikoho, kdo by s úsměvem sjel dvoukilometrovou lyžařskou sjezdovku po prázdném zadním kole. Ty bys ale takhle vyjel i na ten Ještěd :-). Lasky, nebudu tady víc ventilovat nedůstojné, ztrapňujicí a ponižující zážitky. Budu mluvit jen za sebe i když si myslím, že s Ivošem jsem sdíleli stejné pocity, nebýt Jirkovýho elánu, schopnosti přesvědčovat a toho všudypřítomného šklebu, kterému říkáš úsměv, ani do Tater ani do kopců v Jizerkách, kde si i kamzíci lámou kopýtka, by mě nikdo jiný nedostal ... Jiří, pro ty kdo tě znají už "Iron man" jsi". Kóóómandóóó, kóóómandóóó :-))).
a tomu se říká kamarádi...
No to je prostě celý Lasky. Škoda, že je z něj Pražák. :-)
Tak to mě podrž. Ty jsi byl v Jizerkách ve stejném týdnu jako já !
http://hejkal.bloguje.cz/546656-tyden-30-4-6-5-2007-jizerky.php
Hezky jsme se míjeli.
28.4. Při strastiplném hledání Janova jsem na kruháči v Jablonci omylem zvolil jiný směr, důvěřivě pokračoval po ujištění manželky, že jedeme správně (spletla si Loučnou s Lučinou) a teprve na kraji Smržovky se s třesoucíma rukama a řvoucí Šárkou za zády otáčel (pozn. jel jsem v autě, ne na kole) :-)
29.4. byla manželka s holkama na Slovance, zatímco já v penziónu "restartoval systém". Na Slovanku jsem si zaběhl s kamarádem 30.4. a pak ještě sám 1.5.
A konečně 2.5. jsme jeli na Ještěd - autem a lanovkou :-)
Pozn. Když já sundám brýle, tak nepoznám, jestli běží ženská nebo chlap. Vlastně nepoznám, jestli vůbec někdo běží :-D
Technická pro majitele dlouhého vedení: 3COP = Lasky = Jirka(jirvla) ?
:) v pátek se chystám do Jizerek (syn má závod koloběžek, já s dcerkou jsme doprovod). Plánuji 5 dní, super inspirace:)An. z Aše
Okomentovat