Nové kolo

Zdravím všechny. Mám obrovskou radost, neboť jsem si splnil svůj sen a koupil jsem si nové kolo. Skutečný triatlonový speciálek, po kterém jsem vždy toužil. Již delší dobu jsem procházel různé inzeráty a hledal jsem něco vhodného, tedy hlavně cenově a minulý týden mě na cyklobazar.cz zaujal inzerát na Duratec a jakmile jsem ho viděl, tak jsem se zamiloval. Bylo to přesně takové kolo, jaké jsem chtěl. Jedná se o Duratec Sprinter RX, výbava Shimano Ultegra, vidle a sedlovka carbon, kola American Classic. No nakonec posuďte sami. Prodávající byl z Domažlic, tedy docela z dálky, ale mohlo by to být i horší. Domluva zněla na neděli odpoledne, neboť i přesto, že jsem se hrozně těšil, tak 17 kilometrový Lestkovský okruh ze Zimního běžeckého poháru mi nemohl utéci. Ráno v 10.30 tedy stojím na Kadaňském stupni a i když vím, že terén bude dost kopcovitý, tak se těším Koyama i Roland vypadají v pohodě a tak si délku 17 km nepřipouštím. Tuto trasu jsem nikdy neběžel a nevěděl jsem co mě čeká. Začátek jsem běžel poměrně volně a psychicky se připravoval na Lestkov. Stoupání ze Suchého dolu neznám, navíc mi to docela klouzalo. Navíc jsem to nějak nemohl udýchat a přešel jsem do chůze, pak jsem začal praktikovat indiánský běh, to se mi tedy moc často nestává. Chvilku se mi zdálo, že snad mám srdeční vadu, ale on to spíše byl nedostatek morálu. Kopec byl skutečně dlouhý, ale nakonec jsem vrcholu dosáhl a ta úleva byla mimořádná. Jenže mezitím mě předběhli snad všichni soupeři se kterými jsem schopen se měřit. Z kopce jsem se tedy jakž takž rozběhl, ale nijak jsem to nepřeháněl vzhledem k varování, že na cestě má být led a zranit jsem se nechtěl, kvůli cestě do Domažlic. To mělo za následek, že mě předběhla i Katka Pletichová a to už byl skutečně poslední soupeř se kterým jsem ochoten se měřit. Rozběhlé to měla solidně a po pár kilometrech mi zmizela z dohledu. Trasa vedla dále z kopce přes obec Lestkov a dále do Rašovic. Zde jsme již naběhli na moji oblíbenou cyklostezku a tady jsem chytil druhý dech. Dostal jsem se trochu do tempa a protáhl krok. Navíc jsem před sebou zahlédl pár soupeřů a pustil jsem se do stíhačky, první koho jsem dohnal byl cyklista Huráň, udělalo mi to radost a makal jsem dál, jenže už jsem byl v Zásadě a do cíle už to byly jen dva kilometry. Vidím asi 4 běžce a mezi nimi je i Katka Pletichová, ale ta je v předu a už ji nestihnu. Zato vidím krásně zeleně reflexní Rolandovu bundu a říkám si v duchu zkusím to. Nakonec se mi podaří na předposledním malém kopečku doběhnout Vlastu Březinu a jedu. Rolanda dobíhám a srdce mám v krku, sázím na to, že už nebude mít sílu finišovat, poslední kopeček vybíhám a mířím již jen pár metrů do cíle, čas 1:39:52. Roland dobíhá za mnou 17 sekund. Výsledky na beh.cz - Kadaň.

V podstatě proběhnu cílem a jen s malou zastávkou u Koyamy mířím domů, ještě že ten na mě zavolá, abych vrátil startovní číslo jinak bych si ho odnesl domů. Společně se ženou míříme do obce Chodov v blízkosti Domažlic a cesta není moc příjemná, zpočátku mlha, později déšť. Do Chodova dorazíme ve zdraví, ale mám trochu strach, že kolo se od toho na fotce bude lišit, ale není to tak. Je to skutečně ten mazlík. Prodávající Milda Černý mi vysvětluje, že na kole jel jen štafetu na Moraviamanu a jinak toho na kole moc nenajezdil. Tak jo, já ho beru. Další cesta vede přes Prahu, kde vysadím, ženu a jedu zpět do Kadaně. Od Loun přechází déšť ve sněžení a navíc se mi ta 17-ka rozleží v nohách, chtělo by to spíše strečing, než být nasáčkovaný v autě. Klidnou jízdou dorazím bez potíží domů a kolo si ukládám do pokoje. I nyní když píšu tak se na něj se zalíbením dívám. Sakra proč sněží, potřebuji aby bylo sucho a já mohl vyjet. Tak nezbývá letos nic jiného, než ukončit vysokoškolská studia a zvládnout IM. Hmm, to by byl úspěšný rok, nakonec proč ne. Už se moc těším.